3. zápis

 Poslední dny v Londýně a odjezd

Poslední nákupy

Mám sovu! Ano, je tomu tak. Je taková zvláštní, má hodně vtipný obličej, skoro jakoby se neustále šklebila.. teda šklebil? Je to on nebo ona? To asi nezjistím, leda bych se do toho obchodu vrátila znovu a zeptala se. Když jsem se ho ale ptala, jestli se mu líbí jméno Zinek, tak zvláštně pokýval hlavičkou.. takže hádám, že to bude on! Zinek, moje sova. Musím ale říct, že jeho drápky jsou pořádně ostré, když se mi držel na ruce.

Nové známé

Po návratu zpět do Děravého kotle jsem neměla nic v plánu, takže jsem zavítala do příjemné místnůstky nad VIP jídelnou, kde jsou snad jediná křesla v celém Kotli. Jsou fakt pohodlná! Po několika minutách tam zavítala jedna starší studentka, čekala bych, že projde dál jako ostatní obyvatelé kotle, ale ono ne! 

Pozdravila mě a představila se jako Cindy. (Alespoň doufám, že to byla Cindy!). Chvíli jsme se bavily ani nevím pořádně o čem a nakonec mě přizvala na koupání. Jen škoda, plavky jsem si s sebou do Londýna nebrala. To však do příště napravím!

Po jejím odchodu jsem potkala ještě jednu prvačku. Misty. Byla poměrně zmatená a ještě neměla nakoupeno. Pomohla jsem jí, i trocha té nezištné dobroty se ve mně najde! Zavedla jsem ji ke kufrům a k lektvarům. U potřeb na lektvary jsme se pobavily (asi) s majitelkou obchodu. Trochu mě vyděsilo, když řekla, že mi přeje hodně štěstí poté, co jsem řekla, že snad nezapálím učebnu lektvarů, ale naštěstí to pak doplnila vysvětlením.

To by máma, kdyby ještě byla s námi, asi nebyla ráda, kdybych jí zapálila třídu, kde se učila lektvary. Ve kterých podle táty byla fakt skvělá!

Večerní rozhovor

Večeři jsem snad i ten den přeskočila, protože jsme byly tak zabrané do rozhovoru s Lizzie, že na ni nebylo ani pomyšlení. Deníku, pochop.. kdo by mohl myslet na jídlo, když řeší, že někdo bude ošahávat zdi na nádraží? Já teda ne! Nakonec jsme se domluvily, že se potkáme zítra ve vlaku.. pokud nezaspíme a nenastoupíme do Bradavic až další rok!

Pak už ale byl čas jít, jinak by se opravdu mohlo stát, že zaspíme. Na pokoji jsem si ještě nachystala školní uniformu, kterou jsem si další den plánovala vzít.. snad nezapomenu nějakou její část!

Tak dobrou noc a zítra mi drž pěsti,